Zdraví

Měď jako stopový prvek je nenahraditelná pro náš vývoj a růst Ke zdravému růstu lidského organismu, pevnosti kostí, vývoji červených a bílých krvinek, k dopravě železa, k činnosti svalstva a srdce jakož i k vývoji mozku potřebujeme měď.

Jestliže měď provází člověka v jeho každodenním prostředí již po staletí, je také jedním z nepostradatelných prvků pro jeho organismus. Měď patří mezi oligo prvky, které jsou součástí úzké skupiny kovových prvků, jež jsou pro člověka nezbytné. Mezi tyto prvky patří například zinek nebo hořčík. Stejně jako aminokyseliny, mastné kyseliny a vitamíny je i měď nepostradatelnou součástí metabolických procesů. Přispívá ke správnému fungování dospělého organismu a je obzvlášť důležitá pro správný růst dětí.

Nepostradatelnost mědi byla poprvé uznána ve 20. letech minulého století, kdy byl po podrobných vědeckých studiích prokázán těsný vztah mezi symptomy nedostatku mědi a sníženou činností několika enzymů, které jsou na mědi závislé. Díky podpoře činnosti enzymů měď přispívá k transportu železa v krvi, posilování kostí, metabolismu glukózy a cholesterolu, rozvoji mozku i srdečních, jaterních, nervových a imunitních činností.

Pro zachování zdraví vyžaduje lidské tělo každodenní minimální přísun mědi. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby denní příjem mědi průměrného dospělého jedince dosahoval 2 mg. Jak však ukázaly mnohé průzkumy, denní příjem mědi se u dospělých Evropanů pohybuje pod touto hranicí. Na druhou stranu je nadbytek příjmu mědi u člověka velmi vzácný. V zásadě se omezuje na náhodné či dobrovolné požití solí s obsahem mědi.

Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 100 mg mědi. Měď je přijímána v játrech a krví je transportována do celého organismu, který z ní využije 25 – 60%. Zbytek se vyloučí přirozenými tělesnými pochody.