4. Měď v nemocnicích
Podle odhadu Federálního odborného centra pro veřejné zdraví (Federal Knowledge Centre for Public Health) umírá každý rok v Belgii 2600 pacientů na následky nemocničních infekcí, kterými se nakazili během pobytu v nemocnici. Kromě toho nemocniční infekce prodlužují délku hospitalizace v průměru přibližně o týden. Tyto komplikace v důsledku stojí společnost zhruba 400 milionů eur ročně.
Významnou část těchto infekcí způsobuje baktérie Staphylococcus aureus, přičemž polovina je rezistentní vůči antibiotikům. Laboratorní testy nicméně prokázaly, že baktérie MRSA (Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicilinu) nedokážou přežít na povrchu z mědi. Na základě těchto výsledků byla přímo v evropských nemocnicích zahájena řada experimentů.
Používání mědi a slitin mědi při boji s nemocničními infekcemi
80% infekčních nemocí se přenáší kontaktem: kliky dveří a nerezové či hliníkové vozíky, které se používají v nemocnicích, se zdají být na první pohled čisté, přesto mohou ukrývat řadu životu nebezpečných mikrobů. Mezi nejčastěji nalezené mikroorganismy v případě nemocničních infekcí patří Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicilinu (MRSA), koliformní baktérie jako Escherichia coli či Klebsiella pneumoniae a anaerobní Clostridium difficile. U pacientů vyvolávají tyto mikroby řadu infekcí: nejběžnější jsou infekce močových cest (¼ infekcí) a dále pak infekce dolních cest dýchacích (23 %), infekce chirurgických ran (11 %), kožní infekce (10 %) a infekce krevního oběhu (6 %).
Měď, ať už v čisté formě nebo ve slitinách, je mocným antibakteriálním kontaktním prostředkem. Třebaže jsou tyto vlastnosti známy, nebyla měď dosud používána při potlačování nemocničních infekcí. Veškeré kontaktní plochy jsou místa šíření infekce a lze je snadno vyměnit za výrobky z mědi či slitin mědi, které mají antibakteriální vlastnosti. Jedná se zejména o kliky dveří, vozíky, vypínače, zábradlí lůžek, vozíky pro výdej léků, noční stolky a police, podpěry apod. Dokonce i v případě tkanin mohou měděná vlákna použity v zástěnách, povlečení či uniformách lékařského personálu.
1 cm2 mědi dokáže za 90 minut zničit 10 milionů baktérií Staphylococcus aureus
Profesor C. W. Keevil, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí na katedře biologie Univerzity v Southamptonu17 , a Dr. J. Noyce zkoumali míru přežití usazených baktérií MRSA v suchém prostředí na nerezové oceli (nejběžnější materiální používaný v lékařských zařízeních) a na řadě slitin mědi18 .
Výsledky ukázaly, že již po jedné a půl hodině dochází k úplné deaktivací stafylokoků, pokud jsou v kontaktu s mědí. Stejného výsledku bylo dosaženo za čtyři a půl hodiny v případě mosazi (slitiny mědi a zinku). Naproti tomu v případě nerezové oceli se neprokázal žádný antibakteriální účinek.
Přežití MRSA na různých površích při 20 °C
Množství MRSA, které se obvykle nachází na nemocničních klikách, odpovídá přibližně 103/cm2 (tedy 10000x menší než koncentrace testovaná v laboratoři). Na povrchu z mědi je takové množství zcela zničeno již za 30 minut. Proto se profesor Keevil domnívá, že „využití měděných slitin jako materiálu, ze kterého se mohou vyrábět například kliky dveří, vozíky nebo jakékoli jiné pracovní plochy, dokáže výrazně snížit přítomnost MRSA v nemocnicích, jakožto i riziko nákazy mezi zaměstnanci a pacienty na jednotkách intenzivní péče”.
V podrobnějších studiích bylo prokázáno, že daný povrch musí obsahovat alespoň 60% mědi, aby byly zajištěny dostatečné antibakteriální vlastnosti (což je případ nejen čisté mědi, ale obvykle i mosazi či dalších slitin s vyšším podílem mědi). Tyto antibakteriální vlastnosti navíc přetrvávají po celou dobu životnosti daného předmětu: v průběhu času se účinky nijak nesnižují.
Aktuální experimenty probíhající v Evropě
V současné době jsou naplánovány nebo již probíhají studie v nemocničním prostředí ve Velké Británii, Německu, Jihoafrické republice, Spojených státech amerických a Japonsku. Za všechny jmenujme dva příklady:
1. Klinické zkoušky v nemocnici Selly Oak v Birminghamu v Anglii 19
Podle zprávy Národního auditorského úřadu (National Audit Office)20 je ve Spojeném království každoročně zaznamenáno 300 000 nemocničních infekcí, přičemž na následky těchto onemocnění zemře přibližně 5 000 pacientů. Třebaže se nelze všem těmto nemocničním infekcím vyhnout, je možné snížit jejich výskyt o 15-30 %, a to zejména zlepšením preventivních opatření v samotných nemocnicích.
Klinické testy mědi byly zahájeny na konci roku 2007 v nemocnici Selly Oak, která je součástí Univerzitní nemocnice v Birminghamu, jenž spadá do systému státní zdravotní péče NHS. Cílem studie je posouzení schopnosti tohoto materiálu snižovat ohniska infekcí a tím i rizika onemocnění, pokud jsou daná opatření přímo integrována v nemocničním prostředí.
V testovaném nemocničním pokoji byly nejprve identifikovány plochy, kterých se pacient často dotýká, a ty pak byly nahrazeny výrobky s obsahem mědi. Jednalo se o kliky dveří, kovová dveřní madla, vodovodní baterie, madla, vozíky, noční stolky, sedátka toalety a vypínače. Všechny tyto položky byly používány a hodnoceny po dobu 18 měsíců. Cílem bylo zjistit jejich účinky na mikrobiální zátěž v daném prostředí. První výsledky byly prezentovány na Mezioborové konferenci o antimikrobiálních prostředcích a chemoterapii (ICAAC) ve Washingtonu dne 28. října 2008. Ve studii bylo zjištěno, že během testování bylo na povrchu výrobků z mědi o 90-100 % méně mikroorganismů než v případě stejných výrobků ze standardních materiálů. Vedoucí zkoušek, profesor Elliott k tomu dodává: „Zjištění, že dochází k usmrcení 90 až 100% mikroorganismů, a to dokonce i po rušném dni, kdy se jednotlivých výrobků dotýkala řada lidí, je pozoruhodné. Nabízí se tak další možnost ve snaze bojovat s šířením infekcí.” (strana 11)
Zdroj: Copper for Preventing Microbial Enviromental Contamination (Měď při prevenci mikrobiální kontaminace v prostředí), A L Casey, P A Lambert, L Miruszenko, T S J Elliott. říjen 2008 (Dostupné na: http://www.copperinfo.co.uk/antimicrobial/downloads/uhb-icaac.pdf)
Odkazy na výrobky a videa lze najít na stránce klinických zkoušek:http://www.copperinfo.co.uk/antimicrobial/clinical-trial.shtml
Prezentační video je k dispozici na stránce Evropského institutu mědi: www.eurocopper.org.
2. Experiment na klinice Asklepios ve Wandsbeku v Hamburku (Německo)
V rámci celosvětové studie v místních podmínkách, která se zabývá bojem s některými nebezpečnými mikroby, jež se šíří v nemocnicích (jako například Staphylococcus aureus odolný vůči methicilinu), bylo celé oddělení kliniky Asklepios v Hamburku vybaveno klikami a vypínači z mědi. „Vědecké testy, které provedlo několik nezávislých pracovních, skupin dostatečně prokázaly, že měď dokáže účinně ničit některé baktérie a mikroby,”potvrzuje profesor Dietrich H. Nies, ředitel ústavu biologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu v Německu.
Podle kliniky Asklepios a výzkumníků z univerzity v Halle-Wittenbergu vzorky z první fáze studie ukázaly „výrazně sníženou pravděpodobnost přežití” těchto mikrobů na měděných plochách. Studie byla prodloužena i na druhou polovinu roku 2008 a její celková délka tak činí 2x 8 týdnů. Kompletní zhodnocení by mělo být k dispozici na počátku roku 2009.
17 Univerzita v Southamptonu je předním vědeckým pracovištěm v Anglii, které vyniká výzkumným centrem s mezinárodní reputací. Profesor Keevil je vedoucím katedry mikrobiologie na Akademii biologických věd zmíněné univerzity. V hodnocení výzkumu, prováděné Research Assessment Exercise (RAE), dosáhlo toto pracoviště známky 5, což je nejvyšší možné hodnocení. Výzkum se zaměřuje zejména na schopnosti mikroorganismů adaptovat se na určitá prostředí a na jejich přežití.
18 Noyce J.O., Michels H., Keevil C.W. Potential use of copper surfaces to reduce survival of epidemic methicillin-resistant Staphylococcus aureus in the healthcare environment [Potenciální využití měděných povrchů ke snížení přežití baktérie Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicilinu v prostředí zdravotnických zařízení]. Journal of Hospital Infection (2006) 63; 289.
19 Studie prováděná ve spolupráci mezi Univerzitní nemocnicí v Birminghamu a Univerzitou Aston pod vedením profesora Elliotta a profesora Lamberta.
20 Správa a řízení infekcí pocházejících z nemocničního prostředí v zařízeních státní zdravotní péče NHS v Anglii, Národní auditorský úřad, 2000.

